Rozloučení s dlouholetou kolegyní

Převážnou část svého pedagogického života prožila v naší škole, kde na prvním i druhém stupni vzdělávala a vychovávala generace tuchlovických a srbeckých dětí. Zpětně jsem si uvědomil, že to byla ona, která stála před téměř 40 lety u počátků mé pedagogické kariéry a mnoho let jsme byli kolegy. I po odchodu do důchodu byla vždy ochotná kdykoliv vypomoci ve škole s energií, kterou by jí mnozí mladší učitelé mohli závidět. Její nakažlivý smích a pozitivní přístup k životu byl pro celý kantorský sbor vzpruhou.

Obě její děti, Mgr. Irena Lažanová i Mgr. Jaroslav Pošta, se daly také na pedagogickou dráhu. To není samozřejmostí. Vždy rád vzpomínám na Irenčino vyprávění učitelských zážitků, kdy jsme všichni slzeli smíchem.

Mám za to, že člověk je tak veliký, jak veliká stopa po něm na světě zůstane. Ta po Iren, jak jsme ji všichni ve škole oslovovali, je výrazná a hluboká.

Věřím, že i v pedagogickém nebi najde Iren své žáky. Má jim co předat.

                                               Za všechny učitele naší školy s pokorou a úctou Mgr. Jan Bejček